V srdci australského vnitrozemí, více než 880 mil od Adelaide, leží místo, které jako by popíralo pravidla moderního města: Coober Pedy. V této pouštní oblasti, kde léta přinášejí horko přesahující 105 stupňů Fahrenheita (45 stupňů Celsia), se přežití neodehrává nad zemí, ale pod zemí. Není to kulturní zvláštnost, ale spíše nucená volba. Vznik této osady sahá do roku 1915, kdy byl objeven opál, který proměnil vesnici v světové hlavní město drahokamů. Samotný název, odvozený z aboriginského výrazu znamenajícího "bílý muž v díře", vypráví jeho podstatu: většina obyvatel žije v dutinách vyhloubených do skály, nazývaných úkryty, které zaručují stabilní klima mezi 75 a 78 stupni Fahrenheita, což je přirozené útočiště před spalující pouští. Ale tohle není jen obyčejný úkryt. Pod zemí se rozvíjí skutečná komunita, s kostely, obchody, muzei a dokonce i hotelem, vše zapuštěné v zemi. Venku krajinu dominují kopce z důlního odpadu a krajina připomínající mimozemskou planetu, natolik, že režiséři si tuto scénu vybrali pro filmy jako Mad Max, za hromovým dómem a Pitch Black. Každodenní život je tvrdý, ale poutavý. Hledači opálů nadále pracují se základními nástroji, zatímco populace, složená z lidí z více než čtyřiceti zemí, vytváří mozaiku kultur. Coober Pedy se tak stává radikálním symbolem lidské adaptace, místem, kde země není jen útočištěm, ale domovem.